Tandem z „vyhnanství“ je pro reprezentaci nedotknutelný
Jestliže před odletem do Ameriky plnila novinové titulky disciplinární stopka pro Davida Douděru a Tomáše Chorého ve Slavii, dnes už se na celou situaci díváme jinou optikou. Reprezentační dres z obou hráčů okamžitě sňal klubovou deku. Ukázalo se, že jejich herní chemie a sázka na klasického silového hroťáka je momentálně největší zbraní českého útoku. Čísla hovoří jasně – jejich souhra funguje poslepu a pas, kterým Douděra posadil míč na hlavu Chorého, byl ukázkou čistého fotbalového automatismu. Pro Koubka je to jasný signál: klubové tresty musí jít stranou, tito dva prostě musí hrát spolu.
Komunikační šum, který varuje defenzivu
Když se s chladnou hlavou podíváme na inkasovaný gól na 1:1, je zjevné, že trhliny v obraně nebyly pouhým náhodným selháním jednotlivce. Bizarní kiks, kdy Matěji Kovářovi vypadl míč z rukavic přímo před guatemalského útočníka, byl důsledkem špatné komunikace mezi brankářem a stoperskou trojicí. Při hře na tři obránce je souhra klíčová a Guatemala, přestože kvalitativně zaostává, dokázala svými rychlými brejky obranu několikrát přečíslit. Proti disciplinované Jižní Koreji by podobný nedostatek koncentrace znamenal okamžitý trest, ze kterého by se tým už nemusel vzpamatovat.
Taktický rébus: Jak oživit odříznutého Šulce?
Zatímco Patrik Schick potvrdil svou extratřídu fantastickým gólem hned v úvodu, záložní řada v čele s Pavlem Šulcem měla problém diktovat tempo hry. S odstupem času je vidět, že sázka na dlouhé, nakopávané míče na hrotového útočníka plzeňského kreativce herně izolovala. Šulc odehrál jen první poločas a na hřišti spíše bloumal bez balonu. Realizační tým teď musí v tréninkovém kempu nutně zapracovat na tom, aby střední záloha nezůstávala odříznutá od hry. Bez kreativních přihrávek po zemi totiž český herní projev ztrácí moment překvapení.
Zápisník specialisty: Čas na ladění detailů vypršel
Generálka splnila svůj účel z hlediska výsledku a sebevědomí, ale herní nadšence musela nechat na vážkách. S odstupem času je jasné, že jsme Guatemalu neporazili taktickou vyspělostí, ale čistou fyzickou převahou v pokutovém území a individuální kvalitou Patrika Schicka. Tento styl „silového fotbalu“ nám v Evropě často vychází, ale na světovém šampionátu narazíme na dynamičtější a takticky mnohem lépe připravené soupeře. Miroslav Koubek má před sebou poslední hodiny na to, aby zpevnil defenzivní blok a našel herní balanc. Potenciál na úspěch v týmu rozhodně je, ale s dárky, jaké jsme předvedli v New Jersey, musíme na turnaji definitivně skoncovat.
